Pobyt v místnostech s příliš vlhkým nebo příliš suchým vnitřním prostředím je pro člověka nepříjemný a z dlouhodobého hlediska škodí jeho zdraví.
Příliš suchý vzduch v místnosti může způsobit vysušení kůže, dýchacích cest a sliznic, což vede k podráždění očí nebo kůže a kašli. Kromě toho je mnohem vyšší riziko nákazy chřipkovými viry, protože viry mají v suchém vzduchu v místnosti delší životnost.
Příliš vlhké klima v místnosti je vnímáno jako "nepříjemně vlhké". Vysoká vlhkost vzduchu narušuje regulaci tělesné teploty. Tělo se může ochlazovat pocením. Pokud je vlhkost v obytných prostorách příliš vysoká, odpařující se voda na kůži již nemůže být tak dobře absorbována vzduchem. Aby se teplota tělesného jádra dále nezvyšovala, zpomaluje se krevní oběh. Výsledkem je únava a vyčerpání.
Vysoká vlhkost vzduchu navíc podporuje růst plísní a bakterií, což může mít za následek alergické reakce a onemocnění dýchacích cest (např. astma).
Absolutní - relativní - optimální vlhkost
Termín vlhkost označuje podíl vodní páry v okolním vzduchu.
Rozlišuje se mezi absolutní a relativně vysokou vlhkostí, přičemž pro lidské zdraví je důležitá především absolutní vlhkost. relativní rozhodující je vlhkost.
Absolutní vlhkost:
Absolutní vlhkost udává skutečný obsah vodní páry ve vzduchu při určité teplotě. Měří se v gramech vodní páry na metr krychlový vzduchu [g/m³].
Tato hodnota se může pohybovat mezi nulou a maximální hodnotou, která se prudce zvyšuje s rostoucí teplotou vzduchu.
Relativní vlhkost:
Na stránkách relativní Vlhkost vzduchu udává procento absolutní vlhkosti vzduchu, které dosáhne maximální hodnoty. Udává se v procentech [%].
Optimální vlhkost - optimální vnitřní klima:
Optimální vlhkost zahrnuje určitý rozsah relativní vlhkosti, při kterém se lidé cítí příjemně.
Kombinace optimální vlhkosti (cca 50%) a příjemné teploty (cca 20 °C) vytváří optimální vnitřní klima.
Ideální souhra vlhkosti a teploty v různých obytných prostorách
Parametry ideální vlhkosti a teploty v místnosti se liší v závislosti na počtu osob v místnosti, způsobu použití a délce pobytu v místnosti.
V literatuře jsou uvedeny následující orientační hodnoty pro ideální podmínky v místnosti:
| Obytný prostor | Optimální vlhkost | Optimální teplota |
| Obývací pokoj, kancelář nebo pracovna | 40-60 % | 20 °C |
| Ložnice | 40-60 % | 16-18 °C |
| Dětský pokoj | 40-60 % | 20-22 °C |
| Chodba | 40-60 % | 20-23 °C |
| Kuchyně | 50-60 % | 18 °C |
| Koupelna | 50-70 % | 23 °C |
| Sklep | 50-65 % | 10-15 °C |
Při vlhkosti nad 60 % se zvyšuje riziko vzniku plísní. Teplo a voda způsobují tvorbu plísní na organických materiálech, jako je omítka, prach nebo tapety. Kondenzace se tvoří v místech, kde se teplý vzduch setkává s chladnou vnější stěnou. Stěna zvlhne a stává se ideální živnou půdou.
Snížení vlhkosti
Nejsou-li příčinou vysoké vlhkosti stavební vady (např. vlhké stěny v důsledku kapilárně vzlínající zemní vlhkosti), je nejčastější příčinou v obytných prostorech nedostatečná přirozená výměna vzduchu v důsledku nesprávného nebo zřídkavého větrání.
Proti tomu existuje jednoduchá, ale velmi účinná metoda: větrání místností.
Cílem je dosáhnout vysoké úrovně výměny vzduchu v místnostech v krátkém čase, aniž by se stěny/povrchy příliš ochladily. V chladném období stačí krátké větrání (cca 5 minut, 2-3krát denně). Pokud je teplota venku a uvnitř domu víceméně stejná (teplejší roční období), je k dosažení dostatečné výměny vzduchu potřeba 20 minut/větrání. Nejlepší je otevřít na krátkou dobu několik oken v domě dokořán současně.
V naději na snížení nákladů na vytápění mnoho domácností během dne ztlumí vytápění, aby se dům ochladil - vnitřní vzduch může absorbovat méně vodní páry a relativní vlhkost se zvýší. Večerní vytápění obvykle nestačí k dostatečnému ohřátí studených vnějších stěn. V důsledku toho se na stěnách tvoří kondenzát, který může vést ke vzniku plísní a s tím spojeným negativním účinkům na naše zdraví.
Pokud zabráníte nadměrnému ochlazování obytného prostoru stálým mírným vytápěním, udržíte náklady na vytápění v rozumných mezích a nemusíte se starat o dostatečnou vlhkost v interiéru.
V zásadě lze použít i elektricky poháněné odvlhčovače.
Zvýšení vlhkosti
Zejména v zimě je vzduch v místnosti často příliš suchý, protože chladný venkovní vzduch je při větrání vpuštěn do místnosti a následně ohříván. Relativní vlhkost vzduchu prudce klesá. Při výklopném větrání proudí teplý vzduch neustále ven a odnáší s sebou vlhkost. Proto se i zde doporučuje nárazové větrání.
Pokud je vlhkost vzduchu i přes dobrou strategii větrání příliš vysoká, lze ji eliminovat cílenými zdroji vlhkosti, např. pokojovými fontánami, otevřenými akvárii nebo různými pokojovými rostlinami. Věšení prádla v místnostech, kde je příliš suchý vzduch, není tak atraktivní, ale také velmi účinné.
Měření vlhkosti
Vlhkost lze snadno měřit pomocí vlhkoměru. Umístí se do místnosti, ideálně ne příliš blízko venkovní stěny ani blízko okna nebo dveří.
U analogového vlhkoměru lze spolehlivost samotného přístroje otestovat zabalením přístroje na hodinu do vlhkého hadříku. Hodnota vlhkosti by pak měla být 95 %. Pokud hodnota není správná, lze ji obvykle znovu nastavit na zadní straně vlhkoměru.
Spolehlivost digitálního vlhkoměru lze testovat jen stěží nebo vůbec. Při nákupu byste se měli spolehnout na doporučení odborníků.
Souhrnně lze říci, že příznaky méně ideálního vnitřního klimatu ve
Příliš vysoká vlhkost
- Tvorba vlhkosti na oknech
- Skvrny na stěnách, stropech nebo v rozích
- Forma
- Nepříjemné pachy
- Negativní pocit pohody
Příliš nízká vlhkost:
- Praskání dřeva s doprovodným vznikem trhlin a/nebo prasklin (např. parkety, podlahová prkna, nábytek, okna atd.)
- Špatný růst rostlin
- Často se opakující infekce
- Suchá a svědivá kůže, škrábání v krku
- Negativní pocit pohody
Závěr
Vnitřní klima ovlivňuje jak strukturu budovy, tak pohodu lidí, kteří v budově žijí. Pokud jsou příslušné parametry relativní vlhkosti a teploty trvale překročeny nebo podhodnoceny, doporučujeme přijmout opatření, která zabrání negativním účinkům.
